Popis

Šicu je malý hojně osrstěný pes, s pyšným držením těla a výrazem jako chryzantéma. Je to inteligentní a aktivní pes, který je oblíbený nejen pro překrásnou nenáročnou srst, ale především pro vynikající povahu. Je přátelský a nezávislý. Hlava je široká a kulatá, s delším rozpětím mezi očima a s jasně zřetelným stopem.
Oči jsou velké, tmavé a kulaté a jsou dobře posazené Šicu je okouzlující, inteligentní a veselý pejsek, živý, hravý a jásavý. Miluje všechny členy rodiny, stejně jako návštěvy a společnost všech lidí. Pro milovníky psů je skvělým společníkem, snoubí se v něm krása a chytrost, aktivita ale nevtíravost!
Srst šicu není příliš náročná, vyžaduje však pravidelnou péči ve formě kartáčování a koupání! Dlouhá srst na hlavě se vyvazuje gumičkou do culíčku.

Historie plemene

První záznamy z historie tohoto plemene jsou ze 7. století z Tibetu, kdy vládce SRONG-TSAN-GAMPA zavedl buddhismus. Historie tohoto dlouhosrstého psíka je protkána legendami a bájemi. Bylo by to dlouhé vyprávění jak se tito psíci dostali do Číny. Byli jedním z darů Tibetu čínskému císaři jako poplatek za mír tzv. „ tributum pacis“.
Název Shih-tzu pochází z čínštiny a znamená „lev“, říkalo se jim také „Buddhův lví pes“ nebo „Svatí psi“. Chováni byli pouze v palácích a klášterech a možnost pečovat o ně připadala pouze eunuchům. Historie je velmi zajímavá, ale pro tento účel velmi dlouhá. Dnešní Shih-tzu se zcela jistě šlechtěním liší od svých předků, ale zachovali si výbornou povahu a temperament a jejich exteriérová krása je dnes na určitě vyšší úrovni než dříve.
Do naší republiky byla dovezena první fena v roce 1978 a první vrh od této feny se narodil 2. 3. 1980. Klub plemene Shih-tzu byl založen až 13. 11. 1984. O plemeni Shih-tzu se dá říci, že je to antistresové plemeno, které od nás čeká jen citlivé zacházení.

(Standard FCI č. 208/20.4.1998)

Země původu: Tibet
Patronátní země: Velká Británie.
Celkový vzhled: Statný, bohatě osrstěný pes s výrazně domýšlivým chováním a hlavou připomínající chryzantému.
Povaha: Inteligentní, aktivní a ostražitý. Přátelský a nezávislý.
Hlava: Hlava široká, kulatá, mezi očima široká, porostlá střapatou srstí, která padá přes oči. Bohatý vous a knír, na nose roste srst vzhůru a dodává tak hlavě chryzantémový vzhled.
Stop: Jasně vyjádřený.
Nos: Černý, u játrově zbarvených jedinců nebo u jedinců s játrovými znaky tmavě játrový. Vrchní část kůže nosu by měla být v rovině s okrajem očního víčka nebo lehce pod ním. Nos směřující dolů je vysoce nežádoucí. Široké, otevřené nosní otvory. Sevřené nosní otvory jsou vysoce nežádoucí.
Morda: Dostatečně široká, hranatá, krátká, bez vrásek, plochá a osrstěná. Délka od špičky nosu ke stopu činí zhruba 2,5 cm.Nosní hřbet je rovný nebo mírně zdvižený nahoru. Pigmentace nosu pokud možno co nejvíce neporušená.
Pysky: V rovině.
Zuby: Široké čelisti, slabý předkus nebo klešťový skus.
Oči: Velké, tmavé, kulaté, posazené dosti daleko od sebe, avšak ne vypouklé, s přívětivým výrazem. U játrových jedinců nebo u jedinců s játrovými znaky se připouští světlejší oko. Bělmo není viditelné.
Uši: Velké s dlouhými boltci, nesené svěšené. Nasazené lehce pod temenem. Osrstěné tak bohatě, že se zdá, že splývají se srstí na krku.
Krk: Se správnými proporcemi, pěkně klenutý. Dostatečně dlouhý na to, aby hlava mohla být nesena hrdě.
Tělo: Délka mezi kohoutkem a kořenem ocasu je větší než kohoutková výška.
Hřbet: Rovný.
Bedra: Pevná a statná.
Hrudník: Široký a hluboký.
Ocas: Porostlý bohatým chocholem, nesený vesele přes hřbet. Nasazený vysoko. Výška zhruba odpovídá výšce lebky tak, aby skýtala vyvážený celkový dojem.
Hrudní končetiny: Nohy krátké a svalnaté s pevnými kostmi, pokud možno co nejrovnější, sledují široký hrudník, který je mezi ně hluboko vsazený. Ramena pevná, náležitě uložená vzad.
Pánevní končetiny: Nohy krátké a svalnaté s vyvinutými kostmi, při pohledu zezadu rovné.Vzhledem k bohatému osrstění vypadají nohy mohutné. Stehna dobře zaoblená a svalnatá.
Tlapky: Okrouhlé, pevné s dobrými polštářky. Tlapky vypadají vzhledem k bohaté srsti velké.
Pohyb: Domýšlivý, hladký a plynulý pohyb, hrudní končetiny dosahují patřičně vpřed, silná akce pánevních končetin, u kterých jsou při pohybu vidět celé polštářky tlapek.
Srst: Dlouhá, hustá ne kudrnatá, s dobrou podsadou. Mírné zvlnění je přípustné. Velmi se doporučuje srst na hlavě vyvazovat.
Barvy: Přípustné jsou všechny barvy, u několikabarevných jedinců je vysoce žádoucí bílá lysina na čele a bílý cíp ocasu.
Výška v kohoutku: Ne více než 26,70 cm – nejdůležitější jsou typ a charakteristické rysy plemene, které nesmějí v žádném případě být přehlíženy ve prospěch samotné velikosti.
Hmotnost: 4,50 až 8,10 kg. Ideální hmotnost činí 4,50 – 7,30 kg.
Vady: Každou odchylku od výše uvedených požadavků je třeba považovat za vadu a míra závažnosti s jakou by se mělo na tuto vadu pohlížet, by měla být přímo úměrná stupni odchylky.
Poznámka: Psi by měli vykazovat dvě zřetelně normální varlata, plně sestouplá v šourku.

Část převzata ze stránek Shih-tzu Klubu ČR www.shihtzu.wbs.cz